Vracení flašek patří ke kolosálním kolejním akcím na jejichž provedení je potřeba velký počet dobrovolníků a velké množství velkých krosen. Nechybějí ani fotografové a záznamy na video. Několikrát do roka se totiž musí denně nošené flašky, zpravidla Braníků, vrátit po svém dlouhodobém pobytu na poličkách, ve skříňkách, v postelích, či na balkonech zpět do výrobního koloběhu flaškového života. Často při jejich odevzdávání do výkupových mašin s měkkým srdcem vzpomínáme na krásné chvíle prožité v jejich společnosti. Takřka každá se může pochlubit veselou historkou u které byla přítomna a bohatou minulostí v naší společnosti a ve společnosti ostatních flašek při pobytu na kolejích. Na oltáři, na balkoně, ve skříni...
.Po tedy často až několikaměsíčním (ty šťastnější) pobytu u nás nastává ona slavná doba návratu, kdy jsou flašky hrdinně a oslavovaně přenášeny na místo znovuzrození. Jak se toto děje?
Hodně vousaté videjko (květen 2005)
Tehdy byla k dispozici škodárna, která se flaškami naplnila. Proto to vyhazování na ulici. Jindy ovšem používáme k odnosu vypitých piv různých batožin a mnoha šerpů.
Po přesunu k posvátnému recyklačnímu místu nastává psychicky, fyzicky i časově náročná práce. Poslední loučení s každou flaškou zvlášť při odevzdávání do rukou vyšší moci v podobě přístroje na výkup lahví.
Tato smutná chvíle je vyplněna počítáním lístků, duší flašek.
Na konec však vše dobře dopadne a závěr zdlouhavého putování se odehrává ve znamení vzkříšení a radostného naplnění, neboť za lístky si můžeme nakoupit řadu dalších budoucích kamarádů.
(...a tím nemyslím Chocka, no i když... :-D)
